ANČA BAND: Svině v kině(vl. náklad) |
Byť se třičtvrtěhodinový počin jihočeského Anča Bandu (konkrétně z Blatné) na povrchu tváří všelijak a první úvahy povedou kamsi do české hospody, odkud vycházejí do pátečních a sobotních nocí vyhrávat muzikanti - nadšenci, konečný dojem je značně poopraven. Dejme tomu, že lidé z Anča Bandu spíjejí své čapky v hostincích nižších tříd, dejme tomu, že sound jednotlivých skladeb je vskutku všelijaký, a dejme tomu, že heslo "Hrajeme blbě, ale máme se rádi", vepsané do bookletu, sedí doslova a domezery, v každém případě ale máme co dočinění s převeselou partičkou. která nemá daleko k titulu hudebně - zábavná skupina. Ačkoliv... Posuďte sami. Hned na začátku se tvrdě opře do kultury v písni Svině v kině, aby následně zjihla v S Bohem a Marií, nasadila patos v posmutněle charitativní Kočky, a bezprostředné poté vetkla punkrockovou lekci kdekteré české kapele daného ranku v Už je to dobrý. Extempore kotrmelců nekončí, protože v nedvědovsky znějící a dojemně plačtivé Na stromy zase hudebnici nechají rozeznít srdéčko i plamínek v ruce, vyloží studiový bonus Péro a poté zasadí lidovkovou Peru s neuvěřitelným objevem v konstatování, že v téhle zemi nezpívá Pepiček Zíma. Upřímně řečeno, to perfektní klima, o němž je zde také řeč, by Anča Band jistě zaskočilo alespoň na prvních pár dnů. Holka copatá je zase selská prasárna jak má na taneční zábavě být (až se mi chvíli zvedal žaludek, a že nejsem žádný cimprlich), načež dojem zlepšuje další lidovčička z řad kapely, Marjánka. Na závěr pak vysadí hospodskou Flašky s náladou opravdovou, aby leckoho přinutili konstatovat, že tahle deska je nesmírně zábavná. Jistě, na jedné straně se nedočkáme extra hudebních nápadů a instrumentálních fines, vokalisté a vokalistky mají k čistému intonování daleko jako z fabriky do postele, nicméně lépe než komukoliv jinému se tomuto bigbítovému souboru písní a tanců podařilo dát najevo, že v jejich případě opravdu o nic nejde. Klidně se tedy vraťme na stromy. |
44:14 min. Jaroslav Špulák **** |